Makléř pochází z německého der Makler, to zas z holandského Makeler, které souvisí s německým Macher, tedy ve významu „ten, kdo věc dělá“.
Právní postavení burzovního makléře (brokera) stanoví v České republice Zákon č. 256/2004 SB. o podnikání na kapitálovém trhu.
Makléř musí mít příslušné oprávnění, makléřskou licenci, jejíž podmínkou je dnes úspěšné složení makléřské zkoušky.
- Makléř se stranami, v jejichž zájmu jedná, uzavírá smlouvu o zastoupení, podle obchodního zákoníku.
- Je pak povinen dbát zájmu svého zákazníka,
- jedná na účet a riziko
- komitenta, svým jménem,
- mandanta, jeho jménem,
- ručí za škody, které svým jednáním způsobil,
- a má právo na smluvně stanovenou odměnu (provizi) a na úhradu nákladů spojenou s činností, podle ustanoveni smlouvy.
Význam činnosti makléře spočívá v tom, že má pro daný regulovaný obor udělenu licenci. Účelem licence je garantovat alespoň minimální nutnou úroveň potřebných znalostí, například práva a povinnosti. Licence uděluje a kontrolu a dohled nad nimi mají buď oborové organizace nebo přímo ČNB. Tyto organizace pak také vedou registry oprávněných osob.
